Květen 2012

Dnes-zajímavé a co zítra

29. května 2012 v 18:16 | depojeblog |  Deník
Dnes jsme se o konverzacích v anglickém jazyce dívali na díl seriálu The big beng theory(Teorie velkého třesku) a potom na improvizační show s názvem ...animals, podobný naší Partičce. Obojí bylo v americké angličtině, bez titulků. Učitelka zároveň zkoušela, na chodbě. Dvě spolužačky mi dělaly účesy. Nejprve mě jedna z nich česala, potom mi udělala na jedné straně ohon a druhá mi na druhé straně zapletla cop. Spotřebovali všechny moje vlasy kromě ofiny.
Zítra se budeme fotit. Hned první hodinu. Snad nebude nikdo chybět.

Každodenní šálek čaje

29. května 2012 v 17:59 | depojeblog
Mým každodenním šálkem čaje není šálek čaje. Co je každodenním šálkem čaje pro každého z nás? Lenošení? Ale ne, jsou tací, kteří nejsou lenoši. Měli bychom se zamyslet, co děláme každý den, a zda je to pro nás nezbytně důležité. Nebo snad chceme dělat nesmysly? Je pravda, že je to někdy výhodné, nějak se odreagovat. Ale pozor na to, jak! Jestliže si řekneme:,,Teď si trochu odpočinu.", máme dodržet význam slova ,,trochu" Někdo se odreaguje při četbě, někdo při sportu...
To jsme se dostali od každodenního šálku čaje někam jinam. Ale co, vždyť každá úvaha je dobrá.

Měj...

24. května 2012 v 17:06 | depojeblog |  Mé citáty
Měj oči všude, ale buď sám sebou.

Ústní voda a zubní pasty

23. května 2012 v 18:10 | depojeblog |  Rady a tipy
Vřele vám doporučuji zubní pasty a ústní vody Elmex a Lacalut mládež. Proč? Jedině tyto zubní pasty a ústní vody značky Elmex a značky Lacalut, mládež, obsahují aminfluorid. Co to vlastně ten aminfluorid je? Prvek ze skupiny fluoridů. Ty určitě znáte. V ostatních zubních pastách a ústních vodách je obsažen buď fuorid sodný, nebo manfluorid sodný.Tyto dva prvky se však rozloží po celých ústech, zatímco aminfluorid se soustředí na zuby. Jeho další výhoda je, že není smyvatelný.
Moje zkušenost-měla jsem na přední dvojce vpravo malou světlou pigmentovou skvrnu(o průměru cca 1 mm). Asi dva měsíce jsem používala zubní pastu Elmex junior a skvrnka zmizela. Používala jsem ji pak ještě asi měsíc, potom Lacalut mládež. Poté jsem začala používat Colgate total pro citlivé zuby. Používám ji dodnes. Skvrnka se už neobjevila, ani někde jinde.

Minulost v otázkách a příkazech

23. května 2012 v 17:31 | depojeblog
Co se ti stalo, trápí tě minulost?
Zapomeň na minulost, žij přítomností!
Co tvoje minulost, chceš o ní mluvit?
Okamžitě mi vyzraď svou minulost!
Mysli raději do budoucna, nebo se zhroutíš.

Můj lesk na rty Labello růžový

23. května 2012 v 17:24 | depojeblog |  Rady a tipy
Stejně jako všechny ostatní levné lesky na rty, je i tento setřetelný a dlouho nevydrží. Začnu ho zase používat, je to už několik měsíců, co jsem ho nepoužila. Navíc to bylo jen párkrát.
Je to můj první lesk na rty.

Incest-nebezpečí

23. května 2012 v 17:15 | depojeblog
Při incestu(pohlavním styku s příbuznou osobou)se kříží podobné(nebo dokonce stejné)geny. Proto může dojít k duševním či tělesným poruchám plodu. Někdy těžkým, někdy lehkým, vždy nezávisí na příbuznosti.
Dříve se to ještě nevědělo, poměrně často tedy k incestu docházelo. Takže bylo hodně zdegenerovaných lidí.
Bohužel i bez incestu je riziko, že dítě bude postižené. Poté obvykle přichází na řadu rozhodování, zda si ho máme nechat. Máme jít na potrat? Nebo ho máme porodit, a až pak se ho zbavit? A jak? Či si ho máme nechat?
Takové rozhodování je velmi těžké. Mnoho matek tehdy, kdy už je jejich rozhodnutí nezvratné, mají výčitky, chtěly by vrátit čas a rozhodnout se jinak. Ale to už je jiná kapitola.

Astrální cestování

21. května 2012 v 15:35 | depojeblog |  Paranormální jevy
Docela často se mi ve snu zdá, že chodím po našem bytě, lehnu si někde jinde než v mém pokoji a tam usnu. Jedna moje spolužačka říká, že je to znamení mé schopnosti opustit duší tělo. Napůl tomu věřím.

Můj jídelníček dnes

19. května 2012 v 18:19 | depojeblog |  Deník
snídaně-polovina rohlíku s máslem
oběd-kuřecí vývar s krupicí a vejcem, sekaná s bramborem
odpolední svačina-veka se salámovou pomazánkou (rama a nastrouhaný poličan) a petrželkou a veka s majonézou, bílým jogurtem, eidamem, cibulí, rajčetem a petrželkou
večeře-dezert Monte čokoláda 100 g a polovina rohlíku

V cizině (2)

14. května 2012 v 18:28 | depojeblog |  Má vlastní literární tvorba
Odemknu dveře a vyjdu na chodbu. Hledám rodiče. Á, už je vidím, sedí u stolu. ,,Tak přece jen jsi přišla", raduje se táta. ,,Já bych chtěla odcestovat někam k moři, je mi jedno kam." ,,Sama!", dodala jsem rychle. To nejpodstatnější a já bych na to ze samé nervozity, co mi na to rodiče řeknou, zapomněla. Táta s mámou se na mě překvapeně dívali. Skoro tak, jako kdyby viděli přízrak. Jako první promluvila máma:,,Není to vtip, že ne?" ,,Ne, není", zavrtěla jsem hlavou. ,,A proč nechceš k moři s kamarádkami jako loni?", divila se. ,,Víš, ve čtrnácti letech bys neměla takhle daleko cestovat sama.", řekl mi táta. ,,Ale já vím, jak můžou být cizí lidé nebezpeční. Plavat umím výborně a žádné víry blízko pobřeží nejsou, takže utonutí mi taky nehrozí." Kdyby mě máma nezarazila, popřela bych všechna možná rizika. ,,Teorie je něco jiného než praxe. Už jsi dost vyspělá, ale na dovolenou osamotě ještě ne. Nesnaž se mě tady přemlouvat, je to zbytečné. Ale, když tolik stojíš o moře, vydrž to dva týdny a pak poletíme celá rodina." ,,Mami, mě jde o to, to dokázat sama." ,,Zuzko, prosím tě, už neotravuj a netrucuj. Raději se těš na naši společnou dovolenou. Jé, ty vlastně ještě nevíš, kam to poletíme. Zkus hádat", usmála se máma. Mě ale do úsměvu nebylo. A ani do hádání.

V cizině

12. května 2012 v 17:01 | depojeblog |  Má vlastní literární tvorba
Ležím na posteli, slzy v očích. Můj kluk má jinou. Ale jak se to mohlo stát? Vypadalo to přece, že má zájem jen a jen o mě. Ten jeho bezelstný úsměv a řeči o tom, že by mi dal vědět, kdyby si našel jinou! Neměla jsem mu věřit, neměla jsem být tak naivní. Nejsem přece tak hezká jako ona, je to jasné, že mě nechtěl. Asi bych se neměla tolik obviňovat, ten zrádce je přece on! Raději už na to nebudu myslet. Popadnu mobil a jdu na můj blog. Ale vůbec nevím, co tam mám napsat, je mi na nic. A počet komentářů? Nula. Přejdu tedy na blog mé kamarádky a čtu si, co dnes dělala. Dozvídám se, že byla se svým přítelem v aquaparku. Prohlížím si fotografii, na které jedou na tobogánu. Sálá z ní štěstí. Je vidět, jak si užívají. Má závist se pomalu, ale jistě zvětšuje. Sama sebe napomínám:,,Je to přece kamarádka!". Někdo klepe na dveře mého pokoje. Ani neuvažuji, kdo by to mohl být a volám: ,,Nechte mě prosím!" ,,Ale zlato, musíš si s námi dát oběd. Máme samé dobroty a bude ti tam lépe než sama ve svém pokoji." ,,Mami, já ale vážně nechci nikoho vidět. Jídlo si dám, ale až později",,Vím, že to pro tebe hodně znamenalo, ale když tě zradil, nestojí za to kvůli němu brečet." Chvilka ticha, pak si máma povzdychne a odejde. Najednou si všimnu katalogu s nabídkou zájezdů do zahraničí. V mé hlavě se rodí plán. Přemluvím rodiče, aby mě pustili samotnou na dovolenou. Tam budu konečně sama.

Pudink

11. května 2012 v 15:41 | depojeblog
Mně nejvíce chutná kakaový puding (je jedno, která značka) s dětskými piškoty. Se sirupem mi to moc nechutná. Pudinky, které si koupíte rovnou hotové, mi chutnají více než ty z prášku, protože jsou řidší. Na všech kromě Pauly je navíc bílá šlehačka. Ještě nikdy jsem neměla domácí puding. Měla jsem tyto příchutě, kakaový, čokoládový, vanilkový. A také mívám prášek na přípravu malinového pudinku v tvarohu a ten tvaroh je v buchtě. Když jsem byla malá, máma mi dávala pudink do formičky ve tvaru bábovky.
A co vy a puding?

Prostě originální

9. května 2012 v 17:52 | depojeblog |  Má vlastní literární tvorba
Jmenuji se Alfréd, třebaže jsem holka. Ne, nedělám si legraci. Žiji na planetě Porifuj, kde je většina věcí naopak než u vás na Zemi. Kluci tady mají dívčí jména a naopak, kola je zde zelená a moc zdravá, dokonce ji doporučují místní lékaři. Snad si dovedete vyytvořit předtavu o dalších "nesmyslech".
Jednou si jdu do mateřské školy, přemítám o přírodopise, který dnes budeme mít. Těsně za mnou cupitá moje čtyřletá sestra, jež chodí na vysokou školu, což je blízko školky. Tak jí jen ukážu zbytek cesty, rozlučím se s ní a dál už jdu sama. Ale náhle si všimnu, že se ke mně úprkem vrací. ,,Co chceš?", ptám se jí líbezně, jak mi nakázala mamka. Kdyby bylo po mém, schválně bych jí utekla za to, že mi včera natrhla mobilní telefon, přesto, že to neprovedla schválně. ,,Zapomněla jsem si doma pastelky! A my je zrovna budeme potřebovat, budeme se učit stínování pastelkami." Podívala jsem se na mobil, ,,Už je půlnoc, za chvíli začne vyučování. To bysme nestihli. Ale já ti ňáký pučim." ,,Díky moc", rozradostní se. Pomůžu jí naskládat pastelky do housky a říkám jí, že už obě musíme jít, abychom nezameškali školu. Loučím se s ní a ona se mnou. ,,Snad to stihnu", běží mi hlavou. Vcházím do dveří a slyším hluk. Začíná má běžná část dne strávená v mateřské školce. Učitelka stojí u dveří a volá na mě:,,Ahoj Alfréde, pospěš si, všichni už sedí na koberci." Pozdravím a přidám do kroku. Učitelka za mnou zavře dveře. Všichni mě zdraví. ,,Čau", odvětím. Učitelka se mě ptá, jak se mám. ,,Docela dobře", učitelčin tázavý pohled mě nutí svou odpověď zdůvodnit. ,,Zdržela mě sestra, proto jsem přišla pozdě" Učitelka přikývne a s tou samou otázkou oslovuje jednoho po druhé z mých spolužáků. Poté se ptá, jestli někdo ví, co je dnes za den. Lovím v paměti, před očima mám seznam dnů v týdnu v mém dětském časopise. Předběhne mě Kateřina. Učitelka ho pochválí:,,Ano, je čtvrtek, výborně." Na řadu přichází hra,,Tvary". Každý si uchopí libovolný tvar z tvrdého mravence, dokonce i učitelka. Všichni musíme postupně jmenovat věci, které mají tvar, jejž jsme si zvolili.
Nic z toho mi nepřipadá divné, vám to ale zřejmě divné připadá. Celý život je relativní. Měl by být také originální, ale to už záleží jen na nás.

Cizí jazyky

4. května 2012 v 17:40 | depojeblog
Dám vám otázky. Jak je možné, že umíte česky, když jste se to učili už v raném věku? A jaktože angličtina (popř. jiný cizí jazyk), kterou se učíte od později, vám dělá problémy? (Znám několik mých spolužáků, kterým jde AJ velmi dobře.) Pletete si slovesné časy a pořádek slov ve větě a nemáte dostatečnou slovní zásobu? O správné výslovnosti, zejména o přízvuku ani nemluvě. To totiž mnohdy neumí ani učitelky daného jazyka. V té době, kdy jste se cizí řeč začali učit, už vám přece byly minimálně 3 roky! Měli byste se tedy učit lépe než mimino. Jenomže opak je pravdou.
Už plod v děloze dokáže rozlišovat jednotlivá slova. Dítě po narození má řadu reflexů, jak asi víte, a jedním z nich je vstřebávat mluvu lidí kolem sebe. Poslouchá a zapamatovává si vše, co slyší. Dítě je tedy "nastaveno" na učení mluvit. Je to jeho první jazyk a tak by se nemohlo učit za pomoci překladu do své mateřštiny. Učí se nápodobou. Stejně jako se učí chodit atd. Nejprve přijde na to, jaký význam má mluvení a později experimentuje se slabikami a zkomolenými slovy.
Když slyší nezkomolenou mluvu (a často), naučí se to nakonec správně. Při pohledu na ústa se navíc učí, jak vyslovovat. Malé děti mají lepší imitační schopnosti a tak snadno zvládnou i jiný přízvuk. Schopnost učit se jazyk jako svou mateřštinu člověk ztrácí přibližně v osmi letech.
Takže bychom měli tleskat bilingvním manželstvím a kurzům Helen Doron.
A co má zkušenost? Moje zkušenost je dobrá, zjistila jsem, že psychologové se svými výzkumy nelžou.
Učím mou sestru (7 let) anglicky a německy(méně intenzivněji než AJ). Umí i jedno slov francouzsky. Věřte tomu, že to není bláznovství, a že zmíněné kurzy nejsou nesmyslné tahání peněz. Ale musíte být trpěliví. Vezměte si, že na první slovo v češtině čekáme někdy i 2 roky.
Já jsem sestru začala učit cizí jazyky až ve dvou letech, byla už tedy zvyklá a schopná mluvit. Přechod od reakce na pokyny v cizím jazyce ke komunikaci byl tedy rychlejší. Ještě bych chtěla zdůraznit, že učení cizích řečí ve věku do 9 let není stejné jako to, na které jsme zvyklí ze školy. Žádné překlady, písemky, psaní slovníčků a učení se gramatiky nazpaměť. Stejné učení jako učení češtiny-popisování toho, co právě děláte, čtení říkanek, pokyny v té řeči, písničky a hry, chválení, zlobení se...-prostě maximální využití. Jinak by to děti nezvládly a ani by je to nebavilo.
Nyní už angličtinu bere jako jazyk stejně hodnotný jako čeština. Používá ho při mluvení se mnou i při hře s panenkami a plyšáky. Některá slovíčka umí i napsat. Její slovní zásoba čítá asi 500 slov.
Nechápejte toto prosím jako chlubení, nýbrž jako rady a užitečné zkušenosti.
Omlouvám se za román, ale jinak to nešlo.
P. S. Brzy sem přidám videa, kde učím sestru anglicky.

Mňam

3. května 2012 v 17:21 | depojeblog
Dnes poprvé využiji téma týdne. Nebudu psát obecně o sladkostech, to už všechno asi víte. Nemáme je jíst více než ovoce a zeleninu, protože po nich bla bla bla.
Udělala jsem žebříček mých nejoblíbenějších sladkostí a sladkého pečiva.
donut s čokoládovou polevou a kousky oříšků
kinder joy
banánovo-meruňková tyčinka s čokoládovou polevou
Můžete se zde také pochlubit, co vám chutí(ze sladkého), nebo držíte dietu?

Povídky

3. května 2012 v 17:02 | depojeblog
Napsala jsem smutnou povídku, na papír. Někdy ji přepíši sem, popravdě řečeno, moc se mi do toho nechce. Je docela dluhá. Ale do dvou týdnů ji tady určitě najdete.
Baví mě psát sci-fi nebo smutné povídky, ty humorné a z běžného života jen ráda čtu. A baví mě psát i básničky.(To mi připomíná, že bych je sem měla dát.)
A co vy? Které žánry rádi sami vytváříte a které čtete?